Na Velikonoční ostrov se letí asi 5 hodin přes prázdný oceán, přesto nám nepřišel tak odlehlý. Každý den přiletí 2 spoje letadlem Boeing 787 dreamliner. Na náměstí a u fotbalového hřiště je zdarma wifi síť a v obchodech je v podstatě všechno k dostání. Ale není tak velký výběr a vše je o třetinu dražší.
Na ostrově je pouze jedno město s asi 6000 obyvatel. Během našeho pobytu se zrovna konal turnaj rugby (týmy z Rapa Nui, Tahiti a Chile), takže jsme všechny obyvatele viděli. 🙂 Je to malý ostrov, v největší vzdálenosti nemá ani 30km. Pozůstatky soch moai jsou téměř na každém kroku. Většina je ale spíš hromádka šutrů, protože všechny sochy byly jeden čas ostrovany zbořeny. Pouze některé byly restaurovány.
Pár fakt a zajímavostí:
- Ostrov je více nez 3600 km na západ od Chile.
- 6000 stálých obyvatel v jednom městě Hanga Roa, jinde není elektřina ani voda.
- Celkove je v různých stádiích výroby a rozkladu na ostrově 887 soch moai.
- Všechny sochy jsou zády k pacifiku, protože jsou to předkové, co “sledovali” vesnice.
- Časový posun je 6 hodin oproti Česke Republice.
Byli jsme tam 10 dní, takže bylo dost času ostrov celý prostudovat. Většinu jsme zvládli stopem a pěšky, pouze na předposlední den jsme si půjčili moped, aby to lépe svištělo.
Ostrůvek má i krásnou pláž Anakena, na kterou dohlíží sochy moai. Dvakrát jsme se na ní veleúspěšně spálili (a vykoupali).
V kempu bylo taky dost Chilských turistů – rádi se napijí a rádi se dělí o své víno či pisco – míchané s kolou do piscoly. Přišli jsme kvůli tomu o dvě rána, kdy jsme nebyli schopní vyrazit… Pro zajímavost slovo “huevón” – pouze v Chilské španělštině, asi odvozené od “huevo = vejce”, tedy vajíčkář, je to samé jako české “vole”. Dá se použít jako kámoš, jako urážka i že je něco dobré!
