Před přejezdem do Mendozy jsme strávili pohodlný týden v Santiagu de Chile, zahráli si tenis na antukových kurtech obklopených z obou stran magistrálou 🙂 (to je pro ten pocit čerstvého vzduchu), vykoupali se ve venkovním bazénu, Viktor shodil vlasy a celkově si odpočinuli.
Mimochodem, Mote con huesillo je tradiční chilský letní nealkoholický drink připravený ze sušené broskve namočené v limonádě připomínající broskvový lák a v tom se koupou pšeničná zrna. To vše za skvělých 500 chilských pesos se dá koupit na každém rohu. Viděli jsme to často pít místní, tak jsme to chtěli taky zkusit, ale ani za těch 500 pesos se to nedalo dopít… 🙂
Přišlo nám, že přeletem z Patagonie končí jedna část prázdnin, přesně 3 měsíční, a začíná nová etapa.
Přejezd ze Santiaga do Mendozy byl zajímavý nejen úžasnou okolní krajinou, ale i tím, že před odjezdem natáčely u autobusu televizní kamery. Řidič náš dotaz odbyl vtipem, že prý je televizní hvězda. Později jsme ale zjistili důvod, když jsme v horách u chilsko-argentinských hranic viděli roztřískaný vrak autobusu. Řidič prý jel jako pominutý, zemřelo spousta lidí včetně dětí – a vysílali to ve všech zprávách jak v Chile, tak v Argentině. Nám se naštěstí nic nepřihodilo, až na 4 hodinové čekání na hranicích.
Hraniční přechod Paso Internacional Los Libertadores mezi Chile a Argentinou se nachází v horách ve výšce 3207 m.n.m. s velmi zajímavou okolní scenérií… ještě na chilské straně se stoupá úsekem 29 zatáček (ve španělštině ‘curvas’), úsek tzv. Los Caracoles (the snails); po cestě se jede blízko Aconcaguy, nejvyšší hory Jižní Ameriky (6961 m.n.m.). Můžeme se ale pouze dohadovat, jestli jsme viděli její vrcholek. 🙂
